autorství: Barbora Gruszková
O LGBTQ+ lidech se často mluví jako o stigmatizované skupině, která se potýká s relativně velkým množstvím psychických problémů. Různé negativní aspekty queer zdraví (tedy zdraví sexuálních a genderových menšin), jako je například menšinový stres, jsou dobře teoreticky zpracovány (Meyer a kol., 2011). Mnohem méně se však věda věnuje pozitivním aspektům queer zdraví, např. životní spokojenosti, obecně zažívané pohodě (well-beingu) nebo poněkud poeticky znějícímu vzkvétání (flourishing).
Co znamená vzkvétat?
Vzkvétání označuje nejvyšší možnou úroveň pozitivního duševního zdraví (Keyes, 2002). Za autora tohoto konceptu je považován Martin Seligman, který ho definuje následovně:
Vzkvétat znamená najít v životě naplnění, pracovat na smysluplných a hodnotných úkolech a být s ostatními propojen na hlubší úrovni, v podstatě to znamená – žít dobrý život.
Vzkvétání v sobě dle Seligmana zahrnuje dvě části – hedonickou a eudaimonickou. Hedonické vzkvétání lze popsat jako potěšení či prožitek. Označuje časté prožívání pozitivních emocí jako třeba štěstí nebo optimismu. Eudaimonické vzkvétání se pak vztahuje k věcem, jako jsou naplnění nebo smysl. Do této kategorie patří mimo jiné sebepřijetí a prožívání velké části života ve shodě s vlastními hodnotami (Keyes, 2002). Vzkvétající lidé jsou tedy ti, kteří mají vysokou úroveň hédonického i eudaimonického well-beingu.
Nemít nemoc nestačí?
Proč je však vůbec důležité zabývat se konkrétně vzkvétáním a jinými pozitivními aspekty lidské psychiky? Copak jen nestačí jen naučit se pracovat s duševními poruchami a problémy? Nebudou pak všichni lidi šťastní?
Ukazuje se, že takto to bohužel nefunguje. Lidé jsou často se svým životem nespokojení, ale nemusí nutně trpět psychickými problémy. Samotná nepřítomnost problémů není k životní spokojenosti dostačující, význam vědeckého výzkumu vzkvétání je tedy nepopiratelný. Vzkvétání má mimo jiné i další přidané hodnoty: je např. spojeno s menším množství fyzických problémů (Siahpush a kol., 2008) nebo s šancí na delší dožití (Diener & Chan, 2011).
Ve společnosti i ve vědě je téma queer vzkvétání relativně nové. Ne-heterosexualitu začala společnost většinově přijímat teprve ve 21. století. Až poslední desetiletí tedy přinesla v této oblasti větší posun. Příkladem může být přesvědčení, že by ne-heterosexuální lidé měli mít stejné pracovní příležitosti (Herek a kol., 2007), a tedy že jejich práva mají stejnou váhu jako práva ostatních. Teprve s přijímajícím přístupem společnosti mohl vniknout prostor o queer well-beingu přemýšlet, mluvit a vědecky ho zkoumat.
Jak kvést jako queer?
K významným výzkumnicím, které se zajímají o queer vzkvétání, patří třeba Sharon Rostosky a Ellen Riggle, které se zabývají pozitivními důsledky toho, že se člověk identifikuje jako LGBTQ+ (Riggle a kol., 2014). Mezi tyto důsledky může patřit například vyšší míra chápání sebe sama nebo pociťované propojení s dalšími lidmi. Identita je u queer vzkvétání obecně velkým tématem. Dle zjištění Li a kol. (2010) souvisí sebepřijetí a pozitivní pohled na vlastní queer identitu právě se vzkvétáním.
Další oblastí, která ke vzkvétání může obecně napomáhat, je dle vědců spiritualita. U queer populace je ale tato souvislost mnohem méně prozkoumaná. Mnoho různých náboženství je silně nakloněno heterosexualitě a některé výzkumy tedy poukazují i na to, že spirituálnější queer lidé mají horší well-being (Walker & Longmire-Avital, 2013). Rovněž se ale ukazuje, že zkušenost s přijímající náboženskou skupinou může mít na well-being queer lidí velmi dobrý vliv (Lease a kol., 2005).
Jeden příklad za všechny
Zajímavé je také podívat se na vzkvétání u konkrétních LGBTQ+ skupin. Například Lyons a kol. (2016) zkoumali faktory spojené se vzkvétáním u HIV pozitivních gay mužů. Zjistili, že míra vzkvétání souvisí s:
tím, nakolik člověk přijímá stigma, kterému čelí,
zaměstnaností,
a sociální podporou.
Stigma & vzkvétání
Velkou překážkou pro vzkvétání může být tzv. HIV stigma, a to hlavně v případě, že jde o stigma zvnitřněné – tedy když ho člověk přijme za své. A jak takovému stigmatu čelit? Lyons a kol. (2016) navrhují podpůrné skupiny nebo peer poradenství, tedy poradenství vedené člověkem, který se potýká se stejnými problémy. Toto doporučení je v souladu s dalšími doporučeními, která se snaží potírat stigmata – ať už jde o stigmata z hlediska nemoci, sexuální či genderové identity nebo etnického původu.
Zaměstnanost & vzkvétání
Dalším faktorem, který se ve výzkumu Lyonse a kol. (2016) projevil jako velmi významný pro vzkvétání HIV pozitivních gay mužů, je zaměstnanost. Konkrétně ti muži, kteří nebyli zaměstnaní, projevovali nižší úroveň vzkvétání. Výsledky lze vysvětlit mimo jiné tím, že zaměstnání poskytuje určitou strukturu, sociální podporu a smysl (Degroote a kol., 2014), a tak se nezaměstnaní lidé cítí hůře. Není však jasné, zda to to není naopak: lidé, kteří mají nižší well-being mohou čelit překážkám, které brání zaměstnání. Vzkvétání tedy může mít vliv na to, že je člověk schopný najít a udržet si stálé zaměstnání. Aby se ukázalo, co je v tomto případě příčina a co následek, by bylo potřeba provést dlouhodobý výzkum.
Sociální podpora & vzkvétání
Asi nejdůležitějším faktorem u queer vzkvétání je pak sociální podpora, která může pomoct mimo jiné v boji se zvnitřněným stigmatem. Předchozí výzkumy poukázaly například na spojitost mezi nedostatečnou emoční podporou a špatným psychickým zdravím. Tým Anthonyho Lyonse (2016) však navíc zjistil, že u vzkvétání HIV pozitivních gay mužů hrály důležitou roli jiné složky sociální podpory než zrovna ta emoční. Byly jimi podpora praktická nebo materiální, a také prvek společenský, tedy přítomnost někoho, s kým mohli daní lidé společně podnikat různé aktivity. To lze interpretovat tak, že u lidí s horším psychickým zdravím je opravdu důležitá primárně podpora emoční, která plní především ochranou funkci. K well-beingu a pocitu podpory v životě je nicméně zapotřebí také podpora praktická (v každodenním životě) a přítomnost přátel nebo známých, se kterými mohu smysluplně trávit volný čas.
Jak vyplývá ze zmiňovaných výzkumů, nebýt nemocný nestačí k tomu, aby člověk žil opravdu šťastný život. Nepřítomnost psychických nemocí ani zaměření se pouze na jejich překonávání nezaručuje v životě člověka pocit naplněnosti, štěstí a vzkvétání. Vzkvétání u queer populace je ve společnosti velmi novým a relativně neprozkoumaným tématem, mimo jiné kvůli neustále přítomnému stigmatu (Herek a kol., 2007).
Obecně nejvíce brání vzkvétání queer lidí stigma. Ukázalo se, že na vzkvétání může mít negativní vliv zejména takové stigma, které si daná osoba příliš připustí k sobě a dojde k jeho zvnitřnění. Jako další faktor, který je s queer vzkvétáním asociován, se ve výzkumech projevila sociální podpora, ne však pouze ta emoční, ale především ta hmatatelná a společenská – jinými slovy možnost mít někoho, s kým mohu sdílet život (Lyons a kol., 2016). Dalším důležitým faktorem může být zaměstnání, které může přinášet stabilitu, strukturu a potenciálně také sociální podporu. S vírou a spiritualitou u queer lidí je to trochu složitější: může ve vzkvétání napomáhat, ale to pouze v případě, že náboženská skupina, které je queer člověk součástí, je potvrzující a přijímající (Lease a kol., 2005). V neposlední řadě ve vzkvétání napomáhá autenticita – sebepřijetí a život v souladu se svou sexuální identitou (Keyes, 2002).
Zdroje
🔓 Degroote, S., Vogelaers, D., & Vandijck, D. M. (2014). What determines health-related quality of life among people living with HIV: An updated review of the literature. Archives of Public Health, 72(1), 40. https://doi.org/10.1186/2049-3258-72-40
Diener, E., & Chan, M. Y. (2011). Happy People Live Longer: Subjective Well-Being Contributes to Health and Longevity: Health Benefits of Happiness. Applied Psychology: Health and Well-Being, 3(1), 1–43. https://doi.org/10.1111/j.1758-0854.2010.01045.x
Herek, G. M., Chopp, R., & Strohl, D. (2007). Sexual Stigma: Putting Sexual Minority Health Issues in Context. In I. H. Meyer & M. E. Northridge (Ed.), The Health of Sexual Minorities (s. 171–208). Springer US. https://doi.org/10.1007/978-0-387-31334-4_8
Keyes, C. L. M. (2002). The Mental Health Continuum: From Languishing to Flourishing in Life. Journal of Health and Social Behavior, 43(2), 207. https://doi.org/10.2307/3090197
Lease, S. H., Horne, S. G., & Noffsinger-Frazier, N. (2005). Affirming Faith Experiences and Psychological Health for Caucasian Lesbian, Gay, and Bisexual Individuals. Journal of Counseling Psychology, 52(3), 378–388. https://doi.org/10.1037/0022-0167.52.3.378
🔓 Li, J., Shang, L., Wang, T., & Siegrist, J. (2010). Measuring Effort–Reward Imbalance in School Settings: A Novel Approach and Its Association With Self-Rated Health. Journal of Epidemiology, 20(2), 111–118. https://doi.org/10.2188/jea.JE20090057
🔓 Lyons, A., Heywood, W., & Rozbroj, T. (2016). Psychosocial factors associated with flourishing among Australian HIV-positive gay men. BMC Psychology, 4(1), 46. https://doi.org/10.1186/s40359-016-0154-z
Meyer, I. H., Ouellette, S. C., Haile, R., & McFarlane, T. A. (2011). “We’d Be Free”: Narratives of Life Without Homophobia, Racism, or Sexism. Sexuality Research and Social Policy, 8(3), 204–214. https://doi.org/10.1007/s13178-011-0063-0
Riggle, E. D. B., Mohr, J. J., Rostosky, S. S., Fingerhut, A. W., & Balsam, K. F. (2014). A multifactor Lesbian, Gay, and Bisexual Positive Identity Measure (LGB-PIM). Psychology of Sexual Orientation and Gender Diversity, 1(4), 398–411. https://doi.org/10.1037/sgd0000057
Seligman, M. E. P. (2011). Flourish: A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York City, NY: Atria Books.
Siahpush, M., Spittal, M., & Singh, G. K. (2008). Happiness and Life Satisfaction Prospectively Predict Self-Rated Health, Physical Health, and the Presence of Limiting, Long-Term Health Conditions. American Journal of Health Promotion, 23(1), 18–26. https://doi.org/10.4278/ajhp.061023137
Walker, J. J., & Longmire-Avital, B. (2013). The impact of religious faith and internalized homonegativity on resiliency for black lesbian, gay, and bisexual emerging adults. Developmental Psychology, 49(9), 1723–1731. https://doi.org/10.1037/a0031059
Commenti