top of page

„Ukaž svaly a napíšu“: Rizika a úskalí seznamovacích sítí pro queer muže

autorství: Ondřej Musil

 

Ještě před několika lety bychom mohli v klidu říct, že používání online seznamovacích sítí je v naší společnosti tabu, pro některé i ostuda. Seznamovací sítě se však postupně staly nedílnou součástí životů mladých i starších lidí. Ani LGBTQ+ komunita není v tomto případě výjimkou, ba naopak.


Seznamovací sítě jako například Grindr si získaly u queer mužů velkou popularitu, protože jim umožnily potkávat se s jinými muži mimo konvenční místa, jakými jsou například gay bary. Mnozí z nich si však neuvědomují, že se stávají součástí kultury, která má velké sklony k sexualizaci těch, kteří jsou do ní zapojeni. To může mít negativní dopad na to, jak uživatelé vnímají vlastní tělo a na jejich duševní zdraví. Ovlivňují sociální sítě to, jak se prezentujeme online? Jaká další úskalí s sebou tyto sociální prostory pro LGBTQ+ komunitu přináší a jak moc se to týká i komunity queer mužů v Česku? Pojďme se pokusit na tyto otázky najít odpovědi v následujících odstavcích.


Co je Grindr?

Seznamovací síť Grindr vznikla v roce 2009 a za tu dobu dokázala oslovit přes 11 miliónů queer mužů (Jaspal, 2017). Goedel a Duncan (2015) ve své studii zjistili, že 64 % uživatelů hledá na Grindru nové sexuální partnery, avšak ne za účelem navázání hlubšího vztahu. Často tedy dochází k tomu, že muži hledají potenciální sexuální partnery co nejblíže své současné lokaci – tomu napomáhá i rozhraní aplikace, ve které se uživatelům zobrazují profily mužů v podobě malých náhledových okének seřazených podle blízkosti a zvolených filtrů (viz obrázek 1). Jaký dopad tohle může mít na prezentování uživatelů v aplikaci či na jejich vnímání sebe sama?

Obrázek 1: Rozhraní aplikace Grindr (Conner, 2019)

Jak vypadáme online?

Ke zmíněnému prezentování uživatelů v aplikaci a v online prostoru se vztahuje pojem online identity. Tento pojem můžeme definovat jako formu sebevyjádření v digitálním prostoru (Fox & Ralston, 2016), což se může promítat například i skrz tvoření profilů na seznamovacích aplikacích. Na formování online identity se zaměřil například Jaspal (2017), který své studii zjistil, že přílišné lpění na nezávazném sexu a vzhledových normách může vést k ohrožení osobní identity a někdy i k narušení psychického rozpoložení uživatele (Jaspal, 2017). To se může projevit třeba tak, že uživatelé začnou cítit větší tlak přizpůsobit své prezentování v aplikaci tomu, aby více přitahovali ostatní, což však nemusí být v souladu s tím, jak by se chovali v „offline“ světě. Výsledky Jaspalova výzkumu je však potřeba brát s nadhledem, protože autor vycházel z rozhovorů s pouhými 18 respondenty. Výsledky se proto nedají zobecnit a je možné, že objevené vzorce chování nemusí platit pro všechny uživatele Grindru. I tak nám však výzkum může poskytnout určitý náhled na to, jak může užívání aplikace přispět k vytvoření problémů spojených s formováním online identity, která se může lišit od toho, jak se prezentujeme mimo digitální prostor.


Shield (2018) ve své studii přišel na to, že Grindr reguluje míru odlišnosti uživatelů pomocí rozsáhlého množství filtrů, které omezují, jací lidé se na hlavní stránce zobrazují. Tím odhaluje předsudky uživatelů, které si oni sami často neuvědomují a které jsou často spojené s tzv. body shamingem (diskriminací fyzického vzhledu, který neodpovídá „ideálům“) či rasovými preferencemi, jež mohou jiné uživatele aplikace diskriminovat (Conner, 2019). Pokud by někdo měl například v profilu napsáno, že hledá pouze muže určitého typu postavy, mohou ostatní cítit větší nátlak spadat do dané škatulky, aby se onomu člověku více zalíbili. To může nakonec vést i ke změně pohledu na své tělo či odlišnému prezentování v online prostoru.


Sex, sex a znovu sex

Dalším problémem spojeným s aplikací je přílišná sexualizace (vyzdvihování sexuálních aspektů a ignorace osobnostních vlastností) uživatelů a s ní spojená stereotypizace. Ve svém profilu si například mohou uživatelé vybrat, do jakého „kmene“ patří. Tyto „kmeny“ často zahrnují stereotypizované názvy pro typ mužského těla, s nímž se uživatel identifikuje. Názvy jako například twink či bear jsou v gay komunitě hojně používány, to však nemění fakt, že jsou takové pojmy používány ke škatulkování a stereotypům (Conner, 2019). Toto často vede uživatele k nucenému zařazení do určité kategorie nebo k upravení vnímání své osobní maskulinity či feminity, aby se mohli do daného „kmenu“ zařadit. Rozsáhlá kategorizace, kterou aplikace poskytuje, může podporovat izolování těch, kteří nespadají do „žádaných kategorií“. Aplikace sama sexualizaci a někdy i sexuální objektifikaci (zacházení s lidmi jako s objekty) nebrání, ba ji dokonce podporuje. Na reklamách se například často objevují polonahá mužská těla, která splňují „maskulinní ideály krásy“ (viz obrázek 2). To může vést k negativnímu dopadu na to, jak uživatelé vnímají své vlastní tělo. Pokud všude v aplikaci vidíme přitažlivá těla, může se nám nakonec stát, že své tělo, které „ideály“ nesplňuje, začneme vnímat jako špatné.


Obrázek 2: Grindr reklama prezentující polonahá těla (Conner, 2019)


Vztah k vlastnímu tělu

Pojem body image je zvlášť u queer lidí v současném akademickém prostředí často zkoumaným tématem. Definice tohoto pojmu není nijak ustálena, dala by se volně vysvětlit jako to, jak vnímáme své tělo ve svých představách nebo když se na sebe díváme do zrcadla (McKlein & Peebles, 2016). Tento koncept se také pojí s vnímáním své výšky, váhy a dalších fyzických atributů. Body image u queer mužů může Grindr ovlivňovat mnoha způsoby. Filice a kolektiv (2019) uvádí tři hlavní mechanismy, které napomáhají tvoření negativní body image, a to stigmata ohledně váhy, sexuální objektifikace a potřebu srovnávat se s ostatními.

Tyto problematické oblasti mohou ovlivňovat lidi i na jiných sociálních sítích, ne pouze na těch seznamovacích. Velký důraz Grindru na nezávazný sex však značně zvyšuje výskyt stereotypů o těle a důraz na povrchové vnímání člověka. Můžeme spekulovat nad tím, zda dlouhodobější užívání aplikace nemůže uživatelům pomoci s vybudováním určité odolnosti proti stereotypům a vůči negativnímu pohledu na vlastní tělo. Miller a Behm-Morawitz (2020) však zjistili, že dlouhodobé užívání aplikace naopak vede k prohloubení negativních pocitů spojených se sociálním porovnáváním v aplikaci a dále tím přispívá k formování negativní body image. Rád bych však chtěl upozornit, že zde hrají roli i individuální zkušenosti mužů a také kulturní rozdíly – výsledky zmíněného výzkumu se tedy nemusí vztahovat na všechny uživatele. Každá zkušenost se může lišit, a proto je důležité nahlížet na informace, které zde uvádím, s nadhledem.


Situace v Česku

Jak to je ale u nás? Queer seznamovací sítě nejsou v Česku příliš akademicky prozkoumány. Setkáváme se se studiemi zaměřujícími se na online seznamování LGBTQ+ osob, avšak jedná se většinou „pouze“ o bakalářské práce, případně se výzkumy v této oblasti vůbec nezaobírají tématy jako například body image, online identita a podobně. Výsledky studií, které jsem zde uváděl, se dle mého názoru však dají zobecnit i na populaci českých queer mužů. Používání aplikace Grindr zde sice není tak rozsáhlé jako například v USA, aplikace však mohou mít stejné efekty na uživatele ze všech koutů světa.

 

Co si z tohoto textu tedy můžete odnést? Pokusil jsem se představit určitá hlavní úskalí, která se mohou pojit s užíváním seznamovacích aplikací pro queer muže, na uvedené argumenty je však důležité nahlížet kriticky. Seznamovací sítě mohou přinést spoustu benefitů a usnadnit seznamování queer mužů, kterým není příjemné setkávat se například v gay barech či jiných veřejných místech. Je ale důležité mít na paměti i zmiňované hrozby, které se s užíváním takových aplikací pojí. S rostoucím počtem uživatelů je teď nejvyšší čas si začít všímat těchto potenciálních nebezpečí, naučit se je rozpoznat a pracovat s nimi.

 
Zdroje

Comments


bottom of page