autorství: Anna-Marie Nedomová
Představte si, že jste v ordinaci dětského lékaře, v kabinetu školní psycholožky nebo třeba v centru pro pomoc lidem s poruchami příjmu potravy a dostane se vám tam do ruky letáček informující o mentální anorexii. Pravděpodobně vás bude informovat, že jedním z nepříznivých důsledků mentální anorexie je ztráta menstruace. Co když to pro někoho však může být motivace a příčina, a nikoliv důsledek vzniku tohoto onemocnění? Co když někdo hladoví se záměrem, aby menstruaci ztratil? Zní vám to šíleně? Ve skutečnosti se může jednat o každodenní boj transgender osob.
Co (ne)víme o poruchách příjmu potravy?
Poruchy příjmu potravy se řadí mezi nejzávažnější duševní poruchy, jedná se totiž o onemocnění duševní i tělesné, což znamená, že působí kromě psychických problémů i vážné zdravotní potíže. Mezi známé poruchy příjmu potravy se řadí mentální anorexie a bulimie, v posledních letech se sem řadí též ortorexie, která se vyznačuje posedlostí zdravým stravováním a neustálou kontrolou přijímané potravy (Scarff, 2017). Obecně se poruchy příjmu potravy projevují zejména odmítáním potravy, nadměrným cvičením, záchvatovitým přejídáním, vyvolávaným zvracením, nadměrným užíváním projímadel a v neposlední řadě posedlostí vlastním stravováním.
Další obecně známou informací je, že poruchami příjmu potravy nejčastěji trpí mladé dívky a ženy. Je to pravda? Ano i ne. Například v roce 2017 bylo v České republice léčeno v psychiatrických ambulancích celkově 3 731 osob s poruchou příjmu potravy, z nichž 90 % tvořily ženy (ÚZIS, 2017). Celkový počet osob, které trpí poruchou příjmu potravy je zhruba 5 % populace. Cisgender ženy a mladé dívky (tedy ženy a dívky, jejichž genderová identita je stejná jako úřední pohlaví, které jim bylo přiřazeno při narození) skutečně tvoří skupinu, která poruchami příjmu potravy trpí nejčastěji, pokud bereme v potaz všechny osoby trpící poruchou příjmu potravy (Guarda, 2023). Kdybychom však populaci rozdělili na cis a trans osoby, dostaneme jiné údaje. Americká nezisková organizace Trevor Project (2022), která se zabývá prevencí sebevražd u LGBTQ+ populace, uvádí, že až 70 % trans osob trpí poruchou příjmu potravy, přičemž nejčastějším onemocněním je mentální anorexie. Jedná se tedy o skupinu, u které je nejvyšší riziko vzniku příjmu potravy.
Proč jsou transgender osoby vznikem poruchy příjmu potravy nejvíce ohrožené?
Ačkoliv poruchy příjmu potravy mohou mít různé podoby a projevy, mají společnou příčinu vzniku. Jedná se o nespokojenost s vlastním tělem, která je rizikovým a přímým faktorem pro vznik a přetrvávání poruch příjmu potravy (Yang a kol., 2022). Přestože většina lidí alespoň někdy zažila či zažívá nespokojenost s vlastním tělem, u trans osob je nespokojenost poněkud komplikovanější. Některé transgender osoby se nejenom snaží vypadat hubeněji či svalnatěji, ale snaží se změnit své tělo tak, aby bylo v souladu s jejich genderovou identitou. Trans muži mohou hladovět, aby přišli o ženské křivky, aby se jim zmenšilo poprsí, nebo aby přišli o menstruaci. Taktéž mohou neúměrně trénovat, aby se jim vybudovala svalová hmota, která je spojena s maskulinitou (Parker a kol., 2020). Trans ženy mohou taktéž hladovět, aby se jejich těla přizpůsobila společenskému tlaku na podobu ženského těla. Anebo se naopak mohou záměrně přejídat, aby se jejich těla zakulatila a dostala oblejší, „ženské“ křivky (Coelho a kol., 2019).
Pocit nesouladu mezi vnímáním vlastního genderu a pohlavím, který jim byl přiřazen při narození se nazývá genderový nesoulad nebo někdy genderová dysforie (Duffy, 2016). Genderová dysforie však není jediným rizikem vzniku poruchy příjmu potravy u trans osob, mezi další rizika patří i menšinový stres, se kterým se pojí diskriminace, šikana, stigma a transfobie. Například diskriminace, které transgender osoby často čelí, je spojována s negativními emocemi, úzkostí a studem, tyto faktory pak mohou mít za důsledek vznik poruch příjmu potravy (Parker a kol., 2020).
Jak léčit poruchy příjmu potravy u transgender osoby?
Vzhledem k tomu, že nespokojenost s vlastním tělem je nejčastějším důvodem pro vznik a přetrvávání poruch příjmu potravy, klasické léčebné metody se snaží, aby pacienti přijali své tělo takové, jaké je, a byli s ním spokojení. Pokud např. za psychoterapeutem přijde trans muž, u kterého se vyvinula mentální anorexie, protože se snažil zbavit svých prsou a oblých boků, bude tento postup patrně nevhodný a neefektivní. Když ho terapeut začne přesvědčovat, že se musí naučit mít křivky svého těla rád a přijmout je, bude zažívat nepochopení, úzkost a jeho onemocnění může nadále přetrvávat. Transgender osoby jsou tak nejen velmi ohrožené ve vzniku poruch příjmu potravy, ale zároveň mají v rámci léčby specifické potřeby, které je nutné zohlednit.
Doposud existuje jen málo výzkumů, které by se léčbou poruch příjmu potravy u transgender osob zabývaly. Z dosavadních studií však bylo zjištěno, že transgender osoby, které začaly s hormonální léčbou v rámci tranzice (proces, během kterého lidé začínají žít pod svým skutečným genderem), uváděly menší touhu po štíhlosti, vyšší sebevědomí a nižší genderovou dysforii (Jones a kol., 2018). Kroky tranzice mohou mít tedy ve vývoji a léčbě poruch příjmu potravy svou roli.
Závěrem
Transgender osoby jsou vznikem poruch příjmu potravy ohroženější než cisgender osoby. Pravděpodobně největší příčinou je genderová dysforie, dále diskriminace, šikana a transfobie, kterým transgender osoby často čelí. V rámci léčby je pak u této populace třeba zohlednit jiné faktory než u cis lidí. V první řadě u transgender osob totiž nemusí zabírat léčba, která tkví v přijetí vlastního těla takového, jaké je. Samotní lékaři a psychoterapeuti mohou být v případě transgender lidí nedostatečně informovaní a mohou se dopouštět nevhodného jednání, jako je například misgenderování (používání nesprávných zájmen či nesprávného oslovení), které může poruchy příjmu potravy u těchto osob ještě prohloubit. Možná vás teď napadá, jak byste mohli vy konkrétně pomoci transgender osobám při jejich boji s poruchami příjmu potravy. Ve skutečnosti postačí přijímat všechny lidi stejně a chovat se k nim s respektem. Nazývejte každého zájmenem a jménem, které si on sám přeje a nekomentujte ničí tělesný vzhled.
Zdroje
Angela Guarda, M.D. (2023, únor). What are Eating Disorders?. American Psychiatric Association. https://www.psychiatry.org/patients-families/eating-disorders/what-are-eating-disorders
Coelho, J. S., Suen, J., Clark, B. A., Marshall, S. K., Geller, J., & Lam, P. Y. (2019). Eating Disorder Diagnoses and Symptom Presentation in Transgender Youth: a Scoping Review. Current psychiatry reports, 21(11), 107. https://doi.org/10.1007/s11920-019-1097-x
Duffy, M. E., Henkel, K. E., & Earnshaw, V. A. (2016). Transgender Clients' Experiences of Eating Disorder Treatment. Journal of LGBT Issues in counseling, 10(3), 136–149. https://doi.org/10.1080/15538605.2016.1177806
Jones, B. A., Haycraft, E., Bouman, W. P., Brewin, N., Claes, L., & Arcelus, J. (2018). Risk Factors for Eating Disorder Psychopathology within the Treatment Seeking Transgender Population: The Role of Cross-Sex Hormone Treatment. European eating disorders review : the journal of the Eating Disorders Association, 26(2), 120–128. https://doi.org/10.1002/erv.2576
🔓 Parker, L. L., & Harriger, J. A. (2020). Eating disorders and disordered eating behaviors in the LGBT population: a review of the literature. Journal of eating disorders, 8, 51. https://doi.org/10.1186/s40337-020-00327-y
🔓 Scarff J. R. (2017). Orthorexia Nervosa: An Obsession With Healthy Eating. Federal practitioner : for the health care professionals of the VA, DoD, and PHS, 34(6), 36–39. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6370446/
The Trevor Project (2022,17.února). Research Brief: Eating Disorders among LGBTQ Youth. Dostupné z: https://www.thetrevorproject.org/research-briefs/eating-disorders-among-lgbtq-youth-feb-2022/.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2017). Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2011–2017. Dostupné z: https://www.uzis.cz/index.php?pg=record&id=8150
🔓 Yang, F., Qi, L., Liu, S., Hu, W., Cao, Q., Liu, Y., Tang, M., Lv, Z., Zhou, Z., & Yang, Y. (2022). Body Dissatisfaction and Disordered Eating Behaviors: The Mediation Role of Smartphone Addiction and Depression. Nutrients, 14(6), 1281. https://doi.org/10.3390/nu14061281
Comments