autorství: Eliška Velecká
Sexuální výchovu, zejména na základní škole, jsme zažili asi všichni. Málokdo z nás se však v tomto předmětu učil také o věcech, jako jsou LGBTQ+ identity nebo neheterosexuální styk. Dneska už jsme ale oproti dřívějšku zase o kousek napřed a LGBTQ+ identita nemusí být tabu ani věc, o které se nehodí mluvit. Naopak, je to téma, kterému bychom se měli snažit porozumět. Proto se tedy nabízí otázka, jestli by i staré školní osnovy sexuální výchovy neměly být pro dobro žáků zrenovovány, a zda by se nemělo LGBTQ+ téma zahrnout do výuky. Jak by tento krok mohl pomoci žákům, kteří se cítí být součástí LGBTQ+ komunity, ale také všem ostatním? Na to se zaměříme v tomto článku.
Sexuální výchova a duševní zdraví
Ze současného výzkumu vyplývá, že mentální zdraví LGBTQ+ mládeže je oproti jejich heterosexuálním a cisgender vrstevníkům někdy i výrazně zhoršené, což se může projevovat pocity beznaděje, smutku, deprese, úzkosti nebo i přítomností sebevražedných myšlenek a pokusů (Choukas-Bradley et al., 2022; Proulx et al., 2019).
Tyto rozdíly mohou být vysvětleny dlouhodobým vystavením tzv. menšinovému stresu – jde o stres zažívaný sociálními menšinami nad rámec běžného životního stresu, který prožívá většinová populace (Meyer, 2003). V případě LGBTQ+ mladých lidí se může jednat o stigmatizaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity, školní šikanu, nebo internalizovanou homonegativitu/transnegativitu (Choukas-Bradley et al., 2022). Například šikana a homofobní školní prostředí mohou souviset se zmíněným prožíváním depresivních a sebevražedných myšlenek u LGBTQ+ mládeže (Bourton et al., 2013). Zároveň se ukazuje, že (ne)vyučování sexuální výchovy zahrnující LGBTQ+ témata může významně souviset s mírou výskytu šikany a následně horšího duševního zdraví u LGBTQ+ lidí – podle studie provedené v 11 státech USA (Proulx et al., 2019) byla ve státech s inkluzivní sexuální výchovou výrazně menší šance výskytu šikany a sebevražedných myšlenek u queer studentů než ve státech, kde se LGBTQ+ témata nevyučují. Zhoršení duševního zdraví není to jediné, co se může dít. Bez adekvátní sexuální výchovy se LGBTQ+ lidé mohou také více zapojovat do rizikových sexuálních aktivit, jako je styk pod vlivem alkoholu (Ussher et al., 2016).
Výuku zahrnující sexuální výchovu popsali studenti v jednom z výzkumů jako nápomocnou v učení, podporující spokojenost, a vyjadřovali nadšení, že učitelé přednáší něco, co úzce souvisí s jejich životy. Zároveň ale zmiňovali, že učitelé například dostatečně neřeší homofobní šikanu (Snapp et al., 2015). Zajímavostí je, že předmět, ve kterém se studenti podle výzkumu cítí nejhůř, je tělocvik, což podle nich souvisí s tím, že se v tělocviku o LGBTQ+ tématech nejméně mluví a tělocvikáři jsou zároveň často vůči queer problematice negativně naladěni.
Kdo se bojí sexuální výchovy
A proč tedy sexuální výchova většinou LGBTQ+ tématiku nezahrnuje, když by to podle výzkumů bylo tak přínosné? Proti vyučování vzdělávání v LGBTQ+ tématech mohou stát samotní rodiče, náboženství a politické strany (Gegenfurtner, 2017). Důvody jsou u rodičů různé, nejčastěji jde však o názor, že se jejich děti stanou neheterosexuálními a že školy vnutí dětem pohled na věc, který je v rozporu s názory a politickými postoji rodičů, nebo jejich náboženským vyznáním. Objevují se také obavy, že děti si vezmou za vzor například učitele a změní podle nich svou genderovou identitu nebo sexuální orientaci. Je ale důležité vědět, že se jedná pouze o obavy, a inkluzivní výchova nemění sexuální orientaci ani genderovou identitu (Gegenfurtner, 2017). Naopak, přináší benefity, které mohou být sociálně velmi prospěšné – pomáhá například v rozvoji zdravých vztahů, prevenci domácího násilí nebo socio-emočních dovedností (Goldfarb & Lieberman, 2021).
Závěrem
Cílem tohoto článku bylo přinést povědomí o důležitosti zahrnutí LGBTQ+ tématiky do školních osnov. Nejdůležitější je tento krok pro žáky patřící mezi sexuální a genderové menšiny, pro které může vynechávání LGBTQ+ témat ve školním vzdělávání znamenat zhoršení duševního zdraví vlivem například vyšší míry šikany nebo obecně nepřátelského prostředí. Benefity inkluzivní sexuální výchovy se však netýkají pouze queer studentů. Přidání LGBTQ+ problematiky do školních osnov může mít pozitivní dopad na spokojenost a duševní zdraví celého kolektivu prostřednictvím redukce šikany a předsudků nebo rozvíjením schopnosti mít zdravé vztahy. Nebyly zjištěny zatím žádné negativní důsledky ani hrozby pro heterosexuální/cisgender studenty, které by se po přidání LGBTQ+ tématiky do školních osnov mohly objevit.
Zdroje
Burton, C. M., Marshal, M. P., Chisolm, D. J., Sucato, G. S., & Friedman, M. S. (2013). Sexual minority-related victimization as a mediator of mental health disparities in sexual minority youth: a longitudinal analysis. Journal of youth and adolescence, 42(3), 394–402. https://doi.org/10.1007/s10964-012-9901-5
Choukas-Bradley, S. & Thoma, B.C. (2022). Mental Health Among LGBT Youth. In: D.P. VanderLaan & W. I. Wong (Eds.) Gender and Sexuality Development. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-030-84273-4_18
Gegenfurtner, A., & Gebhardt, M. (2017). Sexuality education including lesbian, gay, bisexual, and transgender (LGBT) issues in schools. Educational Research Review, 22, 215-222. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2017.10.002
🔓Goldfarb, E. S., & Lieberman, L. D. (2021). Three Decades of Research: The Case for Comprehensive Sex Education. The Journal of adolescent health: official publication of the Society for Adolescent Medicine, 68(1), 13–27. https://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2020.07.036
Meyer, I. H. (2003). Prejudice, social stress, and mental health in lesbian, gay, and bisexual populations: Conceptual issues and research evidence. Psychological Bulletin, 129(5), 674–697. https://doi.org/10.1037/0033-2909.129.5.674
Snapp, S. D., Burdge, H., Licona, A. C., Moody, R. L., & Russell, S. T. (2015). Students’ perspectives on LGBTQ-inclusive curriculum. Equity & Excellence in Education, 48(2), 249–265. https://doi.org/10.1080/10665684.2015.1025614
Proulx, C. N., Coulter, R. W. S., Egan, J. E., Matthews, D. D., & Mair, C. (2019). Associations of Lesbian, Gay, Bisexual, Transgender, and Questioning-Inclusive Sex Education With Mental Health Outcomes and School-Based Victimization in U.S. High School Students. The Journal of adolescent health: official publication of the Society for Adolescent Medicine, 64(5), 608–614. https://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2018.11.012
🔓Ussher, G., Baker, D., Delacour, M., Dye, C., Furlong, T., Scott, P., & West, E. (2016). Youth chances: integrated report. University of Greenwich. https://gala.gre.ac.uk/id/eprint/16473/
Comments