top of page
26. 10.

Od určení pohlaví k možné dysforii: s čím se potýkají intersex lidé

autorství: Adriana Jahnová

 

Kdo jsou intersex lidé a co je intersexuální variace? Jakým způsobem je může ovlivnit nutnost brzkého vyplnění kolonky pohlaví do dokladů po narození? A s čím se následně mnohdy již v útlém dětství, ale i dále v průběhu života, musí potýkat?



Kdo jsou intersex lidé, jaké lékařské zákroky podstupují a co mohou pociťovat?

Intersex lidé se narodili s tělesnými pohlavními znaky, které neodpovídají typickým představám, lékařským či společenským normám, o mužském nebo ženském těle. Intersex osoby tak mohou disponovat variací pohlavních znaků, které nejsou jednoznačně spojitelné ani s jedním z pohlaví. Tyto variace se mohou projevovat jako odchylky u vnitřních či vnějších genitálií, v chromozomální či hormonální struktuře, ale také v sekundárních pohlavních znacích jako je rozložení ochlupení, vzrůst nebo svalová hmota (Usnesení Evropského parlamentu o právech intersexuálních osob, 2019). Jedná se tak o osoby, které jsou na biologické škále pohlaví muž-žena někde mezi těmito póly. V medicíně se také setkáme s označením porucha pohlavního vývoje, s anglickou zkratkou DSD (disorder of sex development). Výraz „porucha“ se mimo medicínský diskurz jeví jako problematický z důvodu možné stigmatizace, a tak je snaha na místo disorder zavádět divergence (rozmanitost) či difference (odlišnost) (Fafejta & Sloboda, 2021). V současnosti se využívá i označení jako osoba s intersexuální variací, charakteristikou, případně osoba narozená s intersexuálními vlastnostmi (Neničková, 2023).


Lidé, kteří se narodí s variací pohlavních znaků, jsou i v České republice často podrobováni již v útlém věku lékařským zákrokům. Tyto zákroky jsou v řadě případů nezbytné pro jejich život, zdraví a plodnost do budoucna (Fafejta & Sloboda, 2021). Jedná se například o úpravy urogenitálního traktu, převážně tedy močového ústrojí, aby bylo zajištěno vylučování (Fafejta & Sloboda, 2021). Naproti tomu normalizační zákroky nejsou nezbytné a k jejich provedení dochází mnohdy pouze z kosmetických důvodů a společenských či kulturních požadavků, za účelem normalizace a přiblížení se jednomu z možných pohlaví. Není pak ani výjimkou, že se jedná o zákroky invazivní až nevratné (Veřejný ochránce práv, 2021). Příkladem může být zkracování nadměrně dlouhého klitorisu z estetických důvodů, které není nutné a v budoucnu nezlepší sexuální funkce (Fafejta & Sloboda 2021).


A co je potom genderová dysforie? Dle DSM 5 (diagnostického a statistického manuálu duševních poruch) se jedná o psychické nepohodlí a negativní emoční stav, který je důsledkem nesouladu mezi lékařem určeným pohlavím a genderem, se kterým se člověk identifikuje. Nesoulad se může projevovat více způsoby, například se může jednat o touhu být jiného pohlaví, touhu, aby bylo s danou osobou zacházeno jako s osobou jiného pohlaví, nebo přesvědčení, že daný jedinec má pocity a reakce typické pro jiné pohlaví. Genderová dysforie může vést i k dalším problémům, a to ve vztazích s rodinou, vrstevníky a přáteli, problémům s odmítnutím od společnosti, k úzkostem, depresím, problémům s návykovými látkami a riziku sebepoškozování a sebevražedným myšlenkám (Garg, Elshimy & Marwaha, 2023).


Jak je to s určením pohlaví a lékařskými zákroky v České republice a EU?

V České republice musí být ze zákona pohlaví dítěte určeno a registrováno v krátkém časovém úseku po narození do knihy narození. Pohlaví se následně objevuje v rodném listu jedince, v občanském průkazu i v cestovním pase. Současně v zákoně nenalezneme možnost pohlaví nevyplnit, vyplnění odložit, anebo registrovat jiné pohlaví než mužské nebo ženské (Dušková, 2021). Nálezem Ústavního soudu byla však od poloviny roku 2025 zrušena podmínka operativní změny pohlaví při úřední změně pohlaví.


Lékařské zákroky prováděné na dětech, které nejsou v situaci náhlého a patrného nebezpečí na životě, lze uskutečnit po udělení svobodného a informovaného souhlasu, popřípadě s přivolením soudu, a pouze v nejlepším zájmu dítěte (§ 93 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku). Navzdory tomu, dle výzkumu v rámci členských států EU z roku 2020, k lékařským zákrokům docházelo ve velké části i bez souhlasu dítěte či zákonného zástupce, kdy před prvním chirurgickým zákrokem vedoucím k úpravě pohlavních charakteristik nebyl poskytnut souhlas u 62 % respondentů a k hormonální léčbě pak od 49 % respondentů (FRA, 2020). K problematice lékařských zákroků se vyslovil i Evropský parlament, který v roce 2019 vydal Usnesení, ve kterém uvedl, že „důrazně odsuzuje léčbu a chirurgické zákroky, jejichž cílem je normalizace pohlaví“.


A jak to všechno souvisí?

Jak již bylo uvedeno, v České republice neexistuje možnost nevyplnění pohlaví v dokladech při narození, anebo vyplnění pohlaví jako neurčeného – možnost „jiné“. Potřeba určit pohlaví dítěti s intersexuální variací není jednoduchou záležitostí pro rodinu ani zdravotnické zařízení, a to i s ohledem na další vývoj člověka, lidského těla a genderové identity. Důsledkem špatné volby pohlaví v takto brzké době a provedení s tím souvisejících lékařských zákroků může být pozdější genderová dysforie. Například ve studii Callens et al. (2016) okolo 3 % intersex respondentů uvádělo od nízkého věku genderovou dysforii a následnou změnu genderu. V australském výzkumu bylo 41 % intersex respondentů přisouzeno mužské pohlaví při narození, ale pouze 23 % respondentů se i nadále identifikovalo jako muž. Tento pokles mohl být dle studie vysvětlen tím, že se respondenti identifikovali s jiným genderem, což se projevilo v pozdějším věku (Jones, 2016). Pokud při narození určené pohlaví neodpovídá genderové identitě jedince, zákon stanovuje, že pro možnost úřední změny pohlaví je potřeba podstoupit operaci potvrzující gender a současně je nutné zamezit reprodukci. V roce 2024 došlo k zrušení Nálezem Ústavního soudu této podmínky pro úřední změnu pohlaví a nadále od poloviny roku 2025 již nebude operace vyžadována.


V australské studii bylo také zjištěno, že 15 % respondentů s intersexuální variací mělo znemožněnou reprodukci kvůli léčbě nebo operativním zákrokům (Jones, 2016). Čeští lékaři však kladou důraz na potřebu vykonávat operace s ohledem na zachování plodnosti, ale i sexuální citlivosti a vzrušivosti genitálií (Fafejta & Sloboda 2021). Co se týče spokojenosti po konstruktivní genitální operaci, byl dle německé studie vysoký podíl pacientů nespokojených s  funkčním výsledkem operace, ale i s kosmetickým výsledkem (Köhler et al., 2012). Například u feminizující genitoplastiky je špatná citlivost spojená s vícečetnými operacemi, přílišným zkrácením, ale i provedením operace v pozdějším věku (Hemesath et al., 2019). V souvislosti s normalizačními zákroky je možné se setkat i s názory, že se jednalo spíše o mutilaci, tedy znetvoření, než operaci, k takovým zákrokům však dle lékařů již nedochází (Fafejta & Sloboda 2021).


V současnosti neexistuje shoda, kdy a u které variace má dojít k léčbě či operativnímu zákroku. Normalizační feminizační zákroky upravující vzhled vnějšího genitálu byly uskutečňovány co nejdříve po narození, neboť normalizovaný vzhled byl vnímán jako nezbytný pro posílení genderové identity (Creighton et al., 2014). Dle australské studie byla více jak polovina lidí s intersexuální variací podrobena chirurgickému zákroku a hormonální léčbě ještě před dosažením osmnácti let (Jones, 2016). V německé studii (Köhler et al., 2012) byl vysloven názor, že u některých typů intersexuálních variací (XY, DSD) by chirurgické zákroky měly být v co nejmenší míře a mělo by k nim docházet podle potřeb a za souhlasu pacientů v pubertě až adolescenci. Dle Hemesath a dalších (2019) je vhodné provádět některé zákroky, jako jsou feminizující genitoplastiky, v dětství. Studie z roku 2016 pak doporučuje i využití hormonální léčby, která vede k regresi vývoje pohlavních znaků jedince, což umožňuje pozdější rozhodnutí o genderu (Fisher et al., 2016).



 
Závěrem

Intersex lidé se narodili s variací pohlavních znaků. Nejednoznačnost zařazení k jednomu z pohlaví je pro ně tedy přirozená. V České republice ale musí být každému dítěti po narození přiřazeno pohlaví. Nutnost tohoto brzkého určení a následné podstoupení lékařských zákroků, které nemusí být vždy zcela nutné, může mít v budoucnu negativní dopad. Možným dopadem je i genderová dysforie. Tento stav může ve svém důsledku vést až k podstoupení operace potvrzující gender této osoby. V České republice byla Ústavním soudem od poloviny roku 2025 zrušena podmínka operativní změny pohlaví za účelem úřední změny pohlaví. Stále je však nutné evidování pohlaví každého člověka a zápis pohlaví v brzké době po narození. Zavedení možnosti odložení zápisu pohlaví či zápisu jiného pohlaví, by umožnilo odložit určení pohlaví a případné podstoupení operativních změn. To by poskytlo více času a prostoru pro získání více informací k učinění rozhodnutí o pohlaví dítěte, a mohlo by pomoci k vyvarování se genderové dysforii.


Zdroje

Štítky:

  • Twitter
  • Instagram
  • Facebook

Chcete se dozvídat o novinkách jako první?

Vyplňte svou emailovou adresu a budeme vás informovat o nových příspěvcích a dalších aktualitách!

Děkujeme!

Q-Psy tvoří ve volném čase dobrovolníci.

Za případné nedostatky se tímto omlouváme. Můžete nám dát zpětnou vazbu zde.

Děkujeme za zpětnou vazbu!

Rovněž nás můžete kontaktovat na adrese

qhub.spolek@gmail.com

bottom of page