top of page
    • 29. 8.

Konverzní terapie a proč je čas se od nich distancovat (nebo je zakázat)

autorství: Jan Pěček

 

Jak jako zakázat? No a co vlastně zakázat? A proč to zakázat? Kde bychom tak mohli najít nějaké odpovědi na tyto otázky?


Zkusme si představit kancelář pomyslného psychoterapeuta. My, jako malá muška přilepená na zdi, pozorujeme, jak za naším pomyslným psychoterapeutem někdo došel s pár otázkami. A ejhle, zrovna to jsou otázky, co pálí i nás, tak pojďme poslouchat. (Je to ale jen představa, tak prosím omluvte formulace, které by reálný psychoterapeut v praxi nejspíše nepoužil.)


 

(Někdy někde u pomyslného psychoterapeuta.)


Dobrý den, co pro vás dnes můžu udělat?


Dobrý den. Víte, chtěl bych se zeptat, jestli byste uměl pomoci s jedním problémem.


Od toho jsem přeci tady. Máte něco konkrétního, od čeho bychom se mohli odpíchnout?


No, víte… Kdyby někoho v mém okolí přitahovali lidé stejného pohlaví, nedej Bože si to pohlaví chtěl nějak měnit, mohl by přijít za vámi?


Aha, takže vy byste myslel něco ve stylu konverzní terapie? Jde o skupinu metod, které by měly sloužit ke změně sexuální orientace, popřípadě genderové identity.


Počkejte, ta sexuální orientace, to by mělo být to, co člověka sexuálně přitahuje, ne? Heterosexuály přitahují lidé opačného pohlaví, homosexuály stejného a pak jsou další, to už nevím. No a ta genderová identita?


Ta zase popisuje, jak člověk vnímá sám sebe a své role ve společnosti. Jestli se daná osoba cítí spíše mužsky (maskulinně), žensky (femině), cokoliv mezi tím, nebo se třeba nepřiřazuje do žádné z těchto kategorií. Takovou osobu bychom asi pro zjednodušení mohli nazvat nebinární.


Jasně. No a ti kdo se narodí jako jedno, ale cítí se jako to druhé, třeba se narodí jako muž, ale cítí se jako žena, to jsou ti transgender?


Určitě to tady trochu zjednodušujeme, ale asi to takto můžeme popsat.

A tedy k té vaší původní otázce: Ptáte se na to, jestli bych mohl u osob, co se identifikují jako trans zařídit, aby se cítili v souladu se svým biologickým tělem, nebo změnit to, že některé osoby přitahují lidé stejného pohlaví? Tyto techniky bychom mohli zařadit pod zastřešující anglické výrazy „sexual orientation change efforts (SOCE)“ nebo „gender identity change efforts (GICE)“ („Conversion Therapy", 2023). Něco takového myslíte?


Jo, asi jo. Víte, kdyby se to stalo někomu blízkému, třeba z rodiny.


Promiňte, ale to bych asi nemohl. Tyto techniky, vydávající se za terapii nedělám a myslím si, že by neměl ani nikdo jiný.


Vážně? Ale vždyť máte na stránkách, že pomáháte lidem z LGBTQ+ komunity.


To ano, ale ukazuje se, že konverzní terapie a přístupy jí podobné nemají úplně ten účinek, který bychom si od terapie přáli. Terapie sama o sobě a „povídání si s někým“ přináší benefity jako takové, ale metody, o kterých mluvíte, přinášejí často i negativa. Ze snahy změnit takto něčí identitu, nebo něco tak intimního, jako je sexualita, můžou například u mladých transgender osob vzniknout negativní důsledky. Například vyšší sebevražednost, nebo pokusy utíkat z prostředí, které vás k takovýmto terapiím nutí (Campbell & Rodgers, 2023). Tyto konverzní „terapie” sice obsahují techniky, které obecně v terapiích pomáhají, jako třeba pocit propojení s ostatními, nebo pocit přijetí, ale stejně tak může klient tyto techniky najít právě v psychoterapii, kde se zároveň může vyhnout potencionální újmě z konverzní terapie (Flentje et al., 2014).


Počkejte, pokud by ty terapie měly mít takové vedlejší efekty, proč by byly ještě legální?


No, jak kde. Kanada, Francie, nebo sousední Německo je zakazuje, USA nebo Austrálie je limituje částečně, třeba jejich zákazem pro dětskou populaci. Ale velká spousta států, včetně České republiky, je v zákoně zatím nijak nerozlišuje, a tudíž jsou legální (Fleck, 2023).



Jsou ale psychologické a psychoterapeutické organizace, které se vůči konverzním terapiím samy vymezují (Ashley, 2019). Nepodařilo se mi zjistit, že by naše Česká psychoterapeutická společnost takové stanovisko měla. Toto téma je celkově v naší české společnosti dost málo probírané. Je v takové šedé zóně, kdy pro neexistující informace nemůžeme s jistotou říct, jestli, a do jaké míry se u nás konverzní terapie provádějí.


No a vy si myslíte, že by se to nějak víc řešit mělo? Není lepší to nechat ať si to každý dělá, jak chce?


No, máme důkazy o tom, že konverzní terapie spíše škodí, než pomáhají. Můžeme sice říct, že je na každého zodpovědnosti, které techniky bude v praxi používat, ale máme i studie ukazující, že nejen ti, kdo konverzní terapie sami používají, ale i ti, kteří je hodnotí jako etické a potenciálně použitelné mají nižší úroveň kompetence práce s lidmi z LGBTQ+ komunity (McGeorge et al., 2015). Navíc sami terapeuti ze západního prostředí vnímají, že veřejné distancování se jejich organizace od konverzních terapií zlepšuje, jak obraz jich jako terapeutů ve společnosti, tak například umožňuje lepším a kvalitnější vzdělání terapeutů v LGBTQ+ tématice. A tím nepřímo zlepšuje i péči, kterou tito klienti dostanou (McGeorge et al., 2022).


Ale vždyť někdo na tyto terapie může jít třeba ze svého přesvědčení, ne?


Ano, ale právě prvně distancováním se od těchto terapií jako psychologická společnost můžeme debatu o jejich etice otevřít, přinést do společnosti osvětu a nenovější vědecké poznatky a společnost edukovat a nasměrovat spíše k pozitivním přístupům než ke konverzní terapii.


I když se bude jednat o náboženské přesvědčení?


Tam je to složitější a lidé mají právo na svobodu náboženského vyznání. To ale dle mého názoru neznamená, že bychom měli poskytovat potenciálně škodlivou terapii. Ale i co se křesťanství týče, můžeme například u některých amerických evangelíků vidět inkluzi, přijetí LGBTQ+ lidí a odmítání konverzních terapií (McGeorge et al., 2021; Okrey Anderson & McGuire, 2019). A kdo ví, papež František povolil trans osobám křest a kmotrovství, tak nás možná čekají světlejší časy i pro Katolickou církev (Horowitz et al., 2023).


Takže co byste teda doporučil?


Myslím, že bychom jako společnost měli více edukovat o správném zacházení s LGBTQ+ komunitou ať už v běžném životě, nebo v terapii. Do toho spadá i vymezení se proti konverzním terapiím..


 

Tak a v tuto chvíli se s naším terapeutem rozloučíme. Snad se mi vám s jeho pomocí povedlo problematiku konverzních terapií lehce přiblížit.


Že jsou přinejmenším velice diskutabilní, ale spíše nebezpečné je důvod, proč si myslím, že by se české psychoterapeutické organizace měli od těchto technik distancovat, klidně je i zakázat.



Zdroje

Štítky:

Comments

bottom of page