top of page
20. 10.

Intimní svět asexuálů

autorství: Andrea Wildmannová

 

V posledních letech došlo k významnému nárůstu povědomí o různorodosti sexuálních identit (Hayfield, 2020). Avšak zkušenosti asexuálních lidí, kteří neprožívají žádnou nebo minimální sexuální přitažlivost k ostatním lidem, zůstávají převážně skryté. Tato sexuální orientace bývá ve společnosti často opomíjena a nepochopena. Má však zásadní význam pro ty, kteří ji prožívají (Dawson et al., 2016). Mylně se předpokládá, že asexuální jedinci nenavazují intimní vztahy a ani se neúčastní sexuálních aktivit (Misconceptions about asexuality, n.d.). Realita je ale složitější a v tomto článku hlouběji nahlédneme na pestré romantické životy této skupiny.



Co je to asexualita?

Předtím, než se ponoříme do intimního života asexuálních jedinců, musíme si nejprve vysvětlit, co tento pojem vlastně znamená. Asexualita je sexuální orientace, kterou charakterizuje menší míra či žádná sexuální přitažlivost k jiným osobám, bez ohledu na jejich pohlaví nebo gender. Tento stav může být spojený s absencí sexuální touhy nebo vzrušení, ale nemusí to platit pro všechny asexuální jedince (Asexuals and Attitudes Towards Sex, n.d.). Je důležité také poznamenat, že se nejedná o něco, co si člověk vědomě vybere, ale spíše prostě takový je přirozeně. To se třeba značně liší například od celibátu, kdy se člověk svobodně rozhodne se vzdát sexuálních aktivit, ale pořád prožívá sexuální touhu k ostatním lidem (Misconceptions about asexuality, n.d.). O asexuálních jedincích panuje přesvědčení, že jsou „nemocní", nebo že potřebují „spravit", ovšem není tomu tak. Jejich sexuální orientace by měla být respektována stejně jako jakákoliv jiná (Misconceptions about asexuality, n.d.).


I přesto, že se asexualita může zdát jako prostá absence sexuální přitažlivosti, není tomu úplně tak. Je jenom málo jedinců, kteří jsou striktně asexuální, spíše se pohybují na určité škále od pociťování žádné sexuální přitažlivosti po nízkou sexuální přitažlivost (Asexuals and Attitudes Towards Sex, n.d.). Důležité je rozlišovat mezi sexuální a romantickou přitažlivostí (Scherrer, 2008). I když jsou většinou vzájemně propojené, někteří lidé mohou pociťovat pouze jednu z těchto přitažlivostí, nebo dokonce ani jednu. Existují totiž různé kombinace asexuality a aromantismu. Například aromantičtí asexuálové nepociťují sexuální ani romantickou přitažlivost (Mitchell & Hunnicutt, 2019). Romantičtí asexuálové naopak touží po romantických vztazích, ale nepociťují sexuální přitažlivost. Demisexuálové zase pociťují sexuální přitažlivost pouze k lidem, se kterými mají dostatečně hluboký emoční vztah (Misconceptions about asexuality, n.d.). Rozumět asexualitě jako spektru je klíčové pro plné pochopení široké škály intimních prožitků, které tyto jedinci mohou zažívat.


Asexualita a vztahy

Intimita u asexuálních jedinců se projevuje různými způsoby v závislosti na jejich vlastních preferencích a zkušenostech (Scherrer, 2008). I když třeba netouží po sexu, mohou prožívat silnou emoční a romantickou touhu k jiným osobám a kladou důraz na kvalitu těchto vztahů, které bývají založeny převážně na porozumění, důvěře a citové blízkosti (Mitchell & Hunnicutt, 2019). Jedním z mýtů o asexuálních lidech bývá, že nemají rádi fyzický kontakt. Naopak, mnozí z nich nacházejí potěšení ve formách intimity bez sexuálního charakteru, jako jsou objetí a držení se za ruce. Tyto formy fyzické blízkosti jsou pro ně důležité k posílení emocionálního spojení (Scherrer, 2008).


Mohlo by vás překvapit, že i asexuální lidé mohou mít sexuální touhy a fantazie (Winter-Gray & Hayfield, 2021). Pro mnohé z nich je to problém, protože je to přímo v rozporu s laickou definicí jejich sexuální identity, podle níž neprožívají nic spojeného se sexuálním chováním. V důsledku toho začnou často o své sexualitě pochybovat a jsou z toho zmatení. Avšak jak už jsem zmínila výše, tato definice není úplná, a tak se pro některé asexuální jedince rozvíjí odlišný pohled: začínají vnímat sexuální fantazie a sexuální přitažlivost jako oddělené pojmy, které na sobě nijak nezávisí (Winter-Gray & Hayfield, 2021). To může naznačovat, že mít sexuální fantazie nemusí automaticky odporovat asexualitě a není nic špatného na tom je prožívat. Pro mnoho asexuálních jedinců bývají jejich sexuální fantazie zcela osobní a soukromou záležitostí. Sexuální uspokojení je pro ně spojeno s představou, spíše než s reálnými sexuálními aktivitami (Winter-Gray & Hayfield, 2021). Hodně z nich ani nemá touhu se účastnit sexuálních aktivit s jinými lidmi (Scherrer, 2008) a považují koncept sexu v reálném životě za méně zajímavý než své fantazie, které někdy mohou být i dost nerealistické (Winter-Gray & Hayfield, 2021).


Jsou ale i jedinci, kteří sex aktivně provozují, avšak jejich motivace a způsob, jakým ho prožívají, mohou být jiné, než by se dalo předpokládat (Dawson et al., 2016). Pro některé může být sex prostředkem udržení vztahu, zejména pokud jejich partner není asexuální. Nebo mohou pociťovat vnější nátlak a společenská očekávání, což je motivuje k zapojení do sexuálních aktivit, aby předešli možným konfliktům (Dawson et al., 2016). U těchto jedinců je důležitější předehra a vytváření vhodné atmosféry a prostředí, což považují za klíčové pro vytvoření nálady a zlepšení smyslného nebo sexuálního zážitku (Winter-Gray & Hayfield, 2021). Někteří si tuto atmosféru obohacují prostřednictvím hraní rolí, které mohou zahrnovat například prvky dominace a submisivity (Winter-Gray & Hayfield, 2021). Někteří dokonce považují sex za duchovní zážitek a zásadní součást hlubšího spojení a lásky (Mitchell & Hunnicutt, 2019).


Pro mnoho asexuálních jedinců hraje významnou roli přátelství, které jim poskytuje jak emoční, tak fyzickou blízkost, a to do té míry, že někteří upřednostňují tuto formu vztahu před partnerským (Dawson et al., 2016). Přátelství pro ně není pouze doplňkovým vztahem, ale plnohodnotným poutem založeným na lásce a důvěře bez sexuální intimity. Tato preference vede k občasným nedorozuměním, protože někteří asexuální jedinci projevují ke svým přátelům takovou fyzickou náklonnost, která by se běžně dala považovat za romantickou nebo sexuální přitažlivost (Mitchell & Hunnicutt, 2019). Tito jedinci nám tak přinášejí nový netradiční přístup k přátelství, kde hranice mezi přátelstvím a romantickým vztahem nemusí být jasně definovaná a rozlišování mezi těmito vztahy se tak stává obtížnějším (Fox & Winer, 2022). Kdy se tedy jedná pouze o přátelství a kdy už je to něco jiného? V takových situacích hraje pravděpodobně nejdůležitější roli schopnost vzájemné komunikace v rámci vztahu a stanovení si jasných hranic.



 
Závěrem

Asexuální jedinci nám ukazují, že intimní vztahy jsou mnohem bohatší, než bychom si mohli myslet. Jejich zkušenosti výrazně zdůrazňují důležitost emočního propojení v jejich vztazích. To nás může motivovat k zamyšlení se nad tím, co intimita skutečně znamená, a ukazuje nám, že existuje mnoho způsobů, jak být blízko druhým, aniž by sex hrál klíčovou roli.


Zdroje

Štítky:

Comments

bottom of page