autorství: Veronika Lokajová
V dnešní době už víme, že genderových identit je mnoho, a patří mezi ně i identita nebinární. Pojem nebinární je používán k označení lidí, kteří se genderově identifikují jinak než jako muž, nebo žena. Jde tedy o lidi, kteří nejsou muž ani žena, jsou obojím, svůj gender mění, nebo je jejich genderová identita jakákoliv jiná než muž/žena (Richards et al., 2016). Stále však žijeme ve světě, který povětšinou pracuje s binárním dělením genderu na ženu a muže. Příkladem je třeba jazyk – nástroj, který používáme k dorozumívání se s ostatními, ale který také ovlivňuje naše uvažování a umožňuje nám vyjádřit vlastní identitu. Mnoho jazyků se potýká s tím, že nedokáže vyjádřit gender jiný, než muž či žena. Mezi ně patří i český jazyk, který typicky pro označení osob používá rod mužský a ženský. Pokud člověk nemá možnost skrze jazyk vyjádřit svoji identitu a je nucen si vybírat nějakou z existujících „škatulek“, přináší mu to v životě značnou frustraci (Ansara & Hegarty, 2014; Matsuno & Budge, 2017). Jak tedy umožnit nebinárním českým lidem pojmenovat to, kým jsou? A co na to česká společnost, která vyrůstá po staletí s binárním genderem silně ukotveným v jazyce?
Důležitost jazyka pro nebinární identitu
Proč je důležité se v souvislosti s nebinární identitou bavit o jazyku? Jazyk je klíčový způsob, kterým můžeme vyjádřit a určit genderovou identitu (Bradley & Evans, 2022). V jazyce se gender projevuje především skrze zájmena a rod. Představte si běžný rozhovor, obvyklý rod a zájmena, která používáte. A najednou vás někdo osloví jiným rodem. Jak byste se asi cítili? Když použijeme u nějakého člověka zájmeno/rod jiný než ten, kterým se označuje, může to pro něj být velmi obtížné. Zvlášť těžké je to právě pro nebinární osoby (Bradley & Evans, 2022).
Takovou situaci můžeme nazvat misgendering, čímž se rozumí chování, ve kterém je použito špatné zájmeno a genderový jazyk, než jak se daný člověk identifikuje, nebo je špatně posuzován něčí gender. Misgendering může mít na člověka negativní dopad (Ansara & Hegarty, 2014). U nebinárních osob pak může negativně ovlivňovat jejich vztahy, společenský život a emocionální pohodu. Takové incidenty mohou vést k pocitu viny, úzkosti či nenávisti vůči sobě samému (Losty & O‘Connor, 2018; Matsuno & Budge, 2017). Časté opakování tohoto omylu navíc může působit jako více než jen jazyková chyba, a může odrážet jakýsi útok na genderovou identitu nebinárního člověka nebo její odmítání (Losty & O‘Connor, 2018). Opakovaný misgendering navíc přidává nebinárním osobám stres kvůli nutnosti opakovaně připomínat druhým lidem svou genderovou identitu (Testa et al., 2015). I přes tyto obtíže je nebinární jazyk důležitým aspektem jejich identity, pomáhá jim při odhalování své genderové identity ostatním a při ukazování, že je jejich identita právoplatná (Losty & O‘Connor, 2018).
Výzvy a možnosti genderově neutrálních zájmen
Je tedy zřejmé, že rozmanitost genderu v jazyce je pro vyjádření identity nebinárních lidí důležitá. Nebinární lidé používají různá zájmena včetně genderově neutrálních, jako jsou například v anglickém jazyce they/them/theirs, nebo méně známá ze/zir/zirs či xe/xem/xyrs. Ne všichni však používají zájmena genderově neutrální; někteří si volí binární (on, ona), jiní používají více zájmen současně nebo svá zájmena mění (Knutson et al., 2019). Typicky si nebinární lidé svá zájmena volí na základě toho, aby jim byla pohodlná, aby byla v souladu s jejich genderovou identitou a zároveň berou v potaz i své okolí (Matsuno & Budge, 2017).
Ne všechny jazyky si ale umí poradit s genderově neutrálními zájmeny a poskytnout nebinárním lidem více než klasická binární zájmena. Již zmíněná angličtina patří mezi jazyky s přirozeným rodem, v nichž jsou podstatná jména označující osoby většinou genderově neutrální. Když se chceme v těchto jazycích vyvarovat rodově příznakových označení, lze použít rodově neutrální výrazy bez upřesnění, zda jde o muže nebo ženu. Český jazyk patří naopak mezi jazyky s mluvnickým rodem, v nichž se rod osobních zájmen zpravidla shoduje s rodem podstatného jména, na které odkazují. V těchto jazycích je takřka nemožné vytvořit obecně přijatelné genderově neutrální tvary stávajících slov (Evropský parlament, 2018). V češtině například máme možnost označit někoho za kamaráda či kamarádku a neexistuje třetí neutrální varianta. S rodem podstatného jména se pak vážou i další slovní druhy, například řekneme, že kamarádka dělala nebo kamarád dělal.
Vedle mužského a ženského rodu máme v češtině i rod střední. Ovšem jeho problém spočívá v tom, že rod střední, označující živé tvory, je používán k vyjádření mladých zvířat či lidí (např. kotě, štěně, kuře, dítě, děvče, miminko) (Naughton, 2006). Je asi snadné si představit, že ne každému dospělému nebinárnímu člověku vyhovuje vyjadřovat se stejným rodem jako mláďata a děti. Vyvstává otázka, jak tedy být nebinární v češtině?
Jak být nebinární v češtině?
Existuje několik způsobů, jak se dá (nebo by se dala) nebinární identita v českém jazyce projevovat lépe než doposud. Zaprvé, je možné se v projevu vyhnout slovům, která mají očividný gender, a vyjadřovat se tak genderově neutrálně. Příkladem může být používání slovesných přídavných jmen, např. vyučující, namísto učitel/učitelka (Kolek & Valdrová, 2020), vyhýbání se slovesům s rodem, např. chce se mi spát místo jsem unavený/unavená, nebo používání množného čísla, např. v práci jsme toho měli hodně místo měl/měla jsem hodně práce (Kolek, 2022). Dále je možné používat grafické symboly jako nebo , pokud chceme zahrnout nebinární osoby, např. učitelka, učitelka (Kolek & Valdrová, 2020). Je však jasné, že tato opatření nedokážou vyřešit všechny situace, ve kterých se člověk z hlediska vyjadřování genderu v řeči ocitne. Objevují se snahy o vytvoření nového zájmena, které by mohli nebinární lidé používat. Je to například zájmeno one, ve větě použito například takto: One byle na našem oddělení jako stážiste. Dalším návrhem je zájmeno oň, u kterého už není jasné, jak by vypadaly další slovní druhy s ním spojené, ale mohlo by jít také o koncovku -e (oň byle). Dále se mluví o možnosti, jak vyjádřit sloveso v množném čísle minulého času, pomocí nové koncovky -ẏ (např. bylẏ), která je jakousi kombinací -i a -y (Kolek, 2022).
Zavedení nového zájmena by mohlo být řešením, ovšem možná vás napadne otázka: Jak bychom si na to mohli zvyknout? Je jasné, že by se jednalo o změnu v našem přirozeném naučeném vyjadřování, a změny jsou nepříjemné. Můžeme se ale podívat na příklad ze Švédska, kde v souvislosti s touto tématikou bylo zavedeno nové zájmeno hen (k tradičním hon – ona a han – on). Když bylo nové zájmeno představeno, nejprve to ve společnosti vyvolalo silné negativní reakce. Ovšem v následujících letech narůstal pozitivní přístup. Tato zkušenost nám může být nadějí, že nová slova narušující binární systém sice vyvolávají negativní reakce, ale tyto postoje se mohou poměrně rychle utlumit (Gustafsson Sendén et al., 2015).
Závěrem
Jazyk může být překážkou pro české nebinární lidi ve vyjadřování jejich identity, což jim může přinášet mnoho nepříjemných prožitků. Byť je čeština jazykem s binárním genderem, existují způsoby, jak bychom mohli do českého jazyka zavést větší genderovou neutralitu a jak by se mohli nebinární lidé vyjadřovat. Můžeme čekat, že česká společnost by na změny nereagovala pozitivně, ovšem je poměrně velká šance, že by si na to postupně zvykla. Co může dělat již teď každý z nás, je ptát se, jakými zájmeny se daná nebinární osoba označuje, naučit se je správně používat a ukazovat respekt vůči jejich identitě (Knutson et al., 2019).
Zdroje
Ansara, Y. G., & Hegarty, P. (2014). Methodologies of misgendering: Recommendations for reducing cisgenderism in psychological research. Feminism & Psychology, 24(2), 259–270. https://doi.org/10.1177/0959353514526217
🔓Bradley, E. D., & Evans, L. (2022, July 13). The gender binary as a factor in pronoun choice and misgendering in English. [Conference paper]. Conference: Sociolinguistics Symposium 24 (SS24), Ghent, Belgium. Dostupné zde.
🔓Evropský parlament. (2018). GENDROVĚ-NEUTRÁLNÍ JAZYK v Evropském parlamentu. https://www.europarl.europa.eu/cmsdata/187090/GNL_Guidelines_CS-original.pdf
🔓Gustafsson Sendén, M., Bäck, E. A., & Lindqvist, A. (2015). Introducing a gender-neutral pronoun in a natural gender language: the influence of time on attitudes and behavior. Frontiers in psychology, 6, 893. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2015.00893
Knutson, D., Koch, J. M., & Goldbach, C. (2019). Recommended terminology, pronouns, and documentation for work with transgender and non-binary populations. Practice Innovations, 4(4), 214–224. https://doi.org/10.1037/pri0000098
Kolek, V. (2022). Nonbinary Czech language: Characteristics and discourse. Gender and Language, 16(3), 265-285. https://doi.org/10.1558/genl.20657r
Kolek, V., & Valdrová, J. (2020). Czech gender linguistics: Topics, attitudes, perspectives. Slovenščina 2.0: Empirical, Applied and Interdisciplinary Research, 8(1), 35-65. https://doi.org/10.4312/slo2.0.2020.1.35-65
Losty, M., & O’Connor, J. (2018). Falling outside of the ‘nice little binary box’: a psychoanalytic exploration of the non-binary gender identity. Psychoanalytic Psychotherapy, 32(1), 40–60. https://doi.org/10.1080/02668734.2017.1384933
Matsuno, E., & Budge, S. L. (2017). Non-binary/Genderqueer Identities: a Critical Review of the Literature. Curr Sex Health Rep, 9, 116–120. https://doi.org/10.1007/s11930-017-0111-8
🔓Naughton, J. (2006). Czech: An Essential Grammar. Routledge. Dostupné zde.
Comments